Cizinecká legie jak jste o ní neslyšeli

Před tím než jsem se angažoval do Legie, jsem byl plný idelálů o pravých vojácích jež se nebojí ani čerta a pokud dojde na bodáky jsou skutečnými profesionály, co opravdu znají svou práci. Jedna kniha za druhou mě v tom utvrzovala. A nutno dodat že jsem tomu ve své mladistvé naivitě zcela věřil. Měl jsme jasno. Tuhle práci chci dělat, chci aktivně řešit situace o kterých ostatní jen kecají. Dnes po pěti letech v legii vidím věci jinak a cítím potřebu o tom napsat.

Naletěl jsem reklamě. Chyba byla už asi v chápání slova profesionál. Vždy jsem ho chápal ve spojitosti s lidmi kteří opravdu znají svou profesi, znají ji tak, že už to líp ani nejde. Jenže realita je jiná. Ve francouzské armádě je chápáno že jste profesionál když jste placen za svoji profesi. A pro zdejší důstojníky, kteří si rádi hrají na aristokraty to taky znamená, že když vás platí tak taky nemáte právo na vlastní názor a prakticky jste se stali bezmála nevolníky jež i při sebe větším ponížení sklopí hlavu a snesou ho. Možná by měli ve škole dávat větší pozor a dozvěděli by se že nevolnictví už není nějakou dobu v módě. Také jsem si vždycky myslel že slovo důstojník odvozeno od slova důstojnost a tu francouzští oficíři neznají-rozhodně ne ve vztahu k svým podřízeným. Takový přístup si určitě nezaslouží chlapci, kteří přišli stát se těmi nejschopnějšími vojáky na světě(nebo tomu alespoň věřili) a tím, že podepsali smlouvu dokázali že za tu šanci jsou rozhodnuti dát i to nejcennější co mají. (postupně o své odhodlání přichází, ale o tom až dál). Nicméně i tohle jako všechno bylo pro něco dobré, a tak jsem pochopil že Francie je země diplomatů a převracet význam slov tedy umí. Mimo jiné jsem si u toho zjištěni vzpoměl i na školu a hodinu o mnichovském diktátu.

Všechny řeči o tom, že cizinecká legie je rodina jsou dnes pro mě více než úsměvné. Snaží se nám to připomenout každý rok na vánoce, kdy tu musíme jíst jednou za rok všichni vojáci, poddůstojníci a důstojníci u jednoho stolu. Jiné dny tomu tak přirozeně není, ale museli byste tu být abyste viděli nechuť celého mužstva nad celou touhle přetvářkou a otravnou fraškou.

Vůbec tu mají zvláštní a vysoce propracovaný systém jak demotivovat lidi. Jestli má někdo podobnou představu jakou jsem měl dřív já, že legie je plná svalnatých chlapíků, kteří se celý den cvičí v bojových dovednostech, tak mu bohužel teď sdělím to co vědět nechce. Bude zřejmě překvapen z vyhublých Číňanů, Arabů a různých Afričanů (omlouvám se tomu nízkému procentu schopných Číňanů, Arabů a různých Afričanů, pro které to neplatí) jimž práce příliš nevoní, ale umí jedinou důležitou věc - umí běhat.

Jsou zde i jiné disciplíny plavání, šplh na laně nebo teď nově sedlehy, ale ty když nesplníte nevadí hlavně že splníte běh. Ten totiž jediný Francouzští důstojníci opravdu uznávají. Stačí se na ně podívat abyste pochopili proč. Můj binom (nejbližší mě přiřazený "parťák") z Mali se za celý výcvik nenaučil rozebrat a složit zbraň, byl neobyčejně nešikovný a k mému údivu ho nechali výcvik dokončit, pak byl převelen na stejný útvar na jednu z bojových rot, dnes má hodnost desátníka a může vést teoreticky lidi do boje. Nechápal jsem.

Očividné je také jedno pravidlo - to co chcete vám nedají a to co nechcete vám nutí. Když si přejete na stáž aby se z vás stal radista, tak si můžete být jisti že skončíte jako kuchař. Když chcete na stáž desátníka tak vás nepošlou a řeknou že půjdete později až vaše rota pojede na zahraniční misi, kam jste si myslel že pojedete taky a budete mít možnost si přivydělat peníze. Takže pošlou do stáže raději čtyři vaše kamarády, kteří na stáž nechtějí a raději dezertují. Když převrátíte dva kamiony protože nepatříte za volant, tak z vás udělají seržantem a velíte družstvu zásobovací čety, protože zřejmě máte všechny přednosti velet řidičům. A takové podivuhodné příklady bych za pět let zkušeností odsud mohl jmenovat velice, velice dlouho. Ale doufám že francouzští občané spí klidně s vědomím, že je mimo pár velice schopných lidí, kteří se ale často proti systému neprosadí a zklamaní odchází, je chrání "speciální" neplavci, lidé nezvládající tak složité úkony při řízení vozidla a natož tak složitou komunikaci přes rádio, a jiní různí "speciální" případi z útulku pro slabomyslné. Znovu se omlouvám všem těm co tu dřou a jejich kvality jsou vysoké, škoda že to vše je znehodnoceno těmi o kterých tu píšu. Připomělo mi to jednu situaci kdy jsme seděli a popíjeli, a bavili se, když jeden z té špičky opravdu kvalitních lidí tady vstal a říkal: "Musím jít spát, zítra totiž vezu do Paříže jednoho Japonce." Musel doprovodit jednoho "speciálního" vlakem do Paříže a strčit ho do letadla, protože by se tam po předchozích zkušenostech s ním, měl jen malou šanci sám trefit. Opravdu nevím podle čeho sem lidi nabírají. Osobně jsem rád že už tu pakárnu mám za sebou. Těm co zůstali přeju hodně pevné nervy a pokud to budou číst, tak se na mě nezlobte, ale musel jsem ten vztek na všechnu tu faleš za posledních pět let ze sebe alespoň trochu dostat. A pokud si to přečte alespoň jeden kluk, kterýmu se po tom rozsvítí a přehodnotí názor se angažovat, tak je můj účel naplněný.